Makotřaský čtverec
Nedaleko Makotřas se nachází pozůstatky zajímavé stavby, která - kdyby byla postavena z trvanlivějších materiálů - by mohla konkurovat významem a tajemností místům jako je anglický Stonehenge či francouzský Carnac. Jedná se o pozůstatky eneolitického sídliště či snad observatoře, známé jako Makotřaský čtverec. (30.11.2012)
Když byl v roce 1961 zahájen archeologický průzkum předcházející stavbě silnice z Prahy do Slaného (dnešní R7), asi málokdo očekával bohaté výsledky, které přinese. Území mezi Dolanským a Lidickým potokem bylo sice osídleno již dlouho, o čemž svědčily dřívější nálezy keramických střepů či ojedinělých hrobů, objev takového významu se však zcela jistě nečekal. O to více překvapuje, že informace o tomto objevu jsou poměrně skoupé a Makotřaský čtverec zdaleka nedosahuje popularity dvou výše zmíněných lokalit.
Přibližně v místě označeném na obrázku níže (zdroj mapy: Google) se podařilo archeologům odkrýt pozůstatky valu a přilehlého příkopu, které ohraničovaly čtverec o straně přibližně 300m.
Na jižní straně čtverce jsou k nalezení pozůstatky ještě staršího obloukového valu, pravděpodobně ohrady pro dobytek [1]. Kromě toho se v Makotřasech a okolí našlo hodně důkazů o osídlení sahajících hluboko do pravěku - mimo jiné i pozůstatky první doložené kovohutě na našem území (zpracovávala se zde měď).
V blízkém okolí čtverce se nachází několik dalších zajímavých míst:
Číčovický kamýk, skalní útvar, který kdysi byl prý ostrůvkem v dávnověkém moři pokrývajícím Českou kotlinu
kostel sv. Vavřince v Černovičkách
Kalingrův mlýn, dodnes dochovaná technická památka z období baroka (1752)
Takhle nějak viděli východ Slunce pozorovatelé v Makotřaském čtverci před tisíci let
Jen coby kamenem dohodil je i hradiště Budeč v Kovárech s nejstarší dosud funkční stavbou v Čechách, kostelem sv. Petra a Pavla. A ani na Mekku všech Čechů, horu Říp, to odsud není daleko. O tom ale zase někdy příště.
Zdroje:
[2] Pravěká svatyně u Makotřas
[3] Záhady a taje české historie, Jiří Bílek, Knižní klub 2008