V sobotu ráno předáváme vilu a přesouváme se na letiště, kde nás už čeká fešné ATR-72 k přeletu na Zanzibar. Osobně moc nevím, co na Zanzibaru čekat, tak se nechám překvapit. Důležité je vybrat správné ubytování, a volba "Salama and Mbuyuni" se ukazuje jako povedená - bazán před vchodem a bar s cocktail happy hours 17-20 hned za ním. Týden pobytu se nesl v o dost poklidnějším rytmu než na pevnině, tak to vezmu jen zkratkovitě.
Sobota
přelet na Zanzibar nad Kili, ale vrcholek jsme jen taktak zahlédli nad mraky
taxíkem jedeme do Matemwe, je to cca 40km a jedeme dvě hodiny. Přestože tu jsou lepší cesty než na pevnině.
první výlet k moři, je sice dost vody ale moře je teplé jak kafe, no aspoň se dá plavat
s Petrem sháníme plavky ale mají jen pidi, zítra na 9:30 prý dovalí XL
Neděle
na třetí pokus ve tři odpo konečně máme plavky, no moře mezitím ustoupilo a zbylé dno laguny je mělké a pokryté ježky. Plavat se nedá, tak kromě výletů za plavkama se válíme u bazénu
ochutnávám kalamary a chobotnice, ty jsou o chlup lepší ale oboje je výborné
zamlouváme si půjčení skůtrů a vyřizujeme Zanzi řidičák za 15usd, místní kola stačí tak akorát na dojezd na pláž
Pondělí
papíry ještě nejsou, motorky odkládáme na úterý
výlet pěšky na sever po pláži; je děsné vedro, tak jsme rádi za návrat k bazénu- a to celou noc lilo
Úterý
máme motorky (Honda Click, místní obdoba PCX) a vyrážíme na severní výspu - město Nungwi
cestu si krátíme přes rozestavěnou silnici východ-> západ; i když nás chytne slejvák, tak to skútry zvládají a do Nungwi dojiždíme už suší a za plného slunce
“Nejkrásnější pláže na Zanzibaru” jsou zklamání, je odliv a všude řasy a ježci, plavat se nedá. Trochu se osvěžime v jedné hlubší laguně a pokračujeme po západním pobřeží do Mkokotoni
omyl v plánech, v Mkokotoni není jediná restaurace a na pobřeží bahno. Otáčime to a jedeme zpět na východ do Muyuni naproti ostrovu Mnemba, doporučila paní domácí
pláže v Muyuni jsou sice obklopeny prodejci suvenýrů a furt je odliv, ale konečně víme kde by se daly nafotit fotky do katalogů
dáváme si seafood barbecue, na rozdíl od ostatních kavek ve stínu “restaurace” - ostatní pod plátěnými přístřešky přímo na pláži za plného slunce
ještě prozkoumáme pláže na jihu Matemwe ale furt ta samá písnička - odliv, řasy, ježci
je vedro, vracíme skútry a hurá do bazénu
Středa
jedeme na delfíny a šnorchlování na Mnembu
první zastávka na šnorchlování sice oplývala rybkami různých barev, ale taky spoustou lidí. Po přesunu blíž k ostrovu Billa Gatese (Mnemba) ryb i lidí ubylo, ale viděli jsme krásné hvězdice
plavání s delfíny bomba, po jejich vynoření rychlý přesun lodí a naskákání do vody, pluli si klidně asi 10m pod náma. Pak rychle na loď a repete
k obědu langusta na ubytku (výborná!) a pak už jen válení
Čtvrtek
přivstali jsme si na východ Slunce, ale příliv furt nikde
zbytek dne jsme se jen váleli, v mariáši jsem po 3 hodinách vyhrál 12Kč 😉
Pátek, 13. 3. 2026
znova jsme si půjčili skútry u oblíbeného dodavatele na kruháči a vyrazili na pláž ve městě Kendwa na SZ pobřeží
po cestě jsme si prohlídli krápníkové (!) jeskyně Tazari, průvodce Ali hned pochytil českou frázi “Pozor na hlavu!”
vedle jeskyně byla i “záchranná stanice” pro chameleony, tak jsme se s nimi mohli vyblbnout
pláže v Kendwa jsou první, kde se dalo opravdu dobře vykoupat - minimální odliv a hluboké čisté moře. Asi proto tam je jeden hotel vedle druhého a turistů víc než místních
po cestě zpátky jsme koupili jackfruit (chlebovník) od mísťnáka, co ho právě utrhl v džungli. Cena 6000 tzs (ca 50Kč) ho určitě potěšila a nám se postarala o zábavu na večer - po rozkrojení z toho teče lepkavá šťáva a nejde umýt. Místní číšník se slitoval a ukázal nám jak to rozkrojit, a poradil i jak to umýt - je potřeba olej a pak to povolí. Chuťově je to něco mezi mangem a banánem
Sobota
celou noc i ráno lilo, dnes se asi zase budeme jen válet
odpoledne přestalo pršet, tak jsme vrátili motorky a šli se projít k moři. Po dešti bylo hezky osvěžující, tak jsme se i vykoupali
večer jsme se rozloučili s Pacem a jeho barem, Tomáš konečně zvládl vyrobit účet na dvě stránky
Neděle
vyrazili jsme v 11, abychom ještě stihli krátkou prohlídku a nákupy ve Stone townu
končil Ramadán, takže každý chtěl nakoupit - a my jsme od kraje města jeli krokem mezi davy lidí, oslů, motorek a aut. Po hodině poskakování (a kousek od cílové tržnice) jsme to vzdali a jeli rovnou na letiště
na letišti jsme na druhý pokus našli správný terminál a i když nás trochu vyplašil o půlhodinu dřívější odlet (nakonec to byl boarding time), zvládli jsme i oběd a nákupy za poslední šilinky (a “pár” dolarů)
po cestě do Nairobi jsme měli větší štěstí a zahlídli jsme vrchol Kili (a v dálce i Mount Meru) nasvícené odpoledním sluncem
Pondělí a úterý jsme už strávili jen na cestě, naštěstí bez nějakých větších excesů. Na přestupu v Londýně jsme ještě doplnili zásoby whisky a v úterý v poledne konečně přistáli po skoro třech týdnech zpátky v Praze. Ukázalo se, že nakonec nikoho z nás ani nevyhodili z práce, takže cestu můžeme hodnotit jako úspěšnou!